neděle 18. října 2015

UP Business Camp 2015 - kdo nám co řekl?

Letošní UP Business Camp 2015 se konal 17. 10. 2015 v Pevnosti poznání. K inspirativním přednáškám se tyto inspirativní prostory dost hodily (a některá organizační omezení jsme nakonec přežili). Nálož explodovala ve třetí části přednášek a dobrá nálada zůstala i na následné after párty přímo v Pevnosti poznání.

http://www.podnikanivolomouci.cz/up-business-camp

A kdo nám co řekl?


Lukáš Krčil & Martin Zdražil, Digital Brain - Definování značek pro start-upy
Začali jsme, dělali jsme toto a toto a povedlo se to. Přednáška plná inspirace a návodů, jak rozvíjet start-up.
Jan Mašek – Podnikání & Inovace
Opět velká dávka inspirace, doporučení pro stavbu týmů a připomenutí, že prosadit se může trvat fakt
dlouho. A taky, že spolupracovat s korporací nemusí být špatné.
Jitka Zoderová  - Business Animals - Jak zhmotnit svůj nápad
Nemusíme být úplně úspěšní, prostě se snažíme prosadit a nesedíme na Úřadu práce. Po dvou projektech si brát na rozjezd třetího úvěr 40 000 Kč chce už jakousi vnitřní sílu…
Ondřej Chybík – Jak jsme exportovali
Spíše motivační přednáška o tom, co „kluci“ z Česka dokázali ve světě.
Daniel Franc – Teams . The Google Way - Vedení startupového týmu
Tak tohle byla informační nálož. Jak fungovat bez šéfa, dát si sám sobě cíle, vyhodnotit je a domluvit se s kolegy a řídit sám sebe i ostatní.
Tomáš Bojko – Mám nápad a co teď?
Konkrétní návody, jak si ověřit svůj nápad v praxi a pak ho uvést do života. Naslouchání – tvoření – realizace.
Vlastimil Vodička – Co ten investor vlastně chce?
Investor chce vydělat. A pokud vy chcete investora, musíte ho přesvědčit, že jste to právě vy, na kom své peníze vydělá.
Tomáš Lukavec – Důležitost osobní značky
… přednášku jsem prošvihl…
Martin Šíp – Bitcoin, P2P a decentralizace, úsvit nového odvětví
Představil měnu bitcoin a její výhody. Umíme na bitcoinu nějak vydělat? Jdeme do toho?
Ladislav Zibura – O neposlušnosti
Udělejte všechno jinak a neřešte, co není potřeba. Byla to naprostá bomba.
Petr Krejčí – Hurá, mám kontakt, a co teď?
Když už seženu kontakt na vytouženou osobu (v businessu J), tak se o něj musím nějakým způsobem starat. Dozvěděli jsme se jak.
Petr Ludwig – Značka Spokojenost (Spokojenost, vyrovnanost a odolnost vůči negativním vlivům)
Jestli jste spokojení nebo nespokojení záleží na vás. Překlopte svůj vysvětlovací styl, veďte si flow lístek a prodlužte si život.

A kdo nám co řekl v nezkrácené podobě?



Značka jako USP – Lukáš Krčil & Martin Zdražil, Digital Brain

Definování značek pro start-upy

Začali jsme, dělali jsme toto a toto a povedlo se to. Přednáška plná inspirace.

Digital Brain si nejdřív ověřili, zda mají klienty. Získali za 200 dnů 20 klientů. Přesunuli se z coworkingového centra do vlastní kanceláře, nastavili procesy a kompetence. Začali budovat první rituály a definovali značku Digital Brain. Protože jim rostl počet zákazníků, rozdělili značku na 2 části, aby ji mohli komunikovat dvěma hlavním zákaznickým skupinám – pro velké a pro malé zákazníky. Digital Brain Family a Digital Brain Friends. Nyní expandují, jsou v Praze a v Singapuru. Do týmu si postupně nabírají seniorní lidi. Změnili se z digitální agentury na brand experience agency.
Nyní jsou v páté fázi, stávají se „méně pankoví“. Chtějí být podnikatelskou skupinou, co mění svět skrze značky, které staví a buduje.
Business se mění, ale značka musí zůstat stejná. Značka vás někdy zachrání, i když produkt nebude na 100% vyladěný, dá se za ní schovat. Proto je nutné značku správně udělat. Značka = kultura. Kultura = životní styl. Ve firmě máte nějaké hodnoty, hodnoty se propisují do rituálů, které se ve firmě dělají a ty se přetavují na symboly.
Hodnoty Digital Brain – mají drzost a nabubřelost: chtěli změnit svět, chtěli změnit marketing industry, chtěli vyhrávat a být odborníkem, chtěli kreativně a analyticky přemýšlet a chtěli podíl zaměstnanců na zisku.
Ritály Digital Brain – last Friday (vzájemně si předávají, co se kdo naučil), pravidelné rodinné středeční večeře, Monday Status, velké množství dovolené pro cestování. Mají i program pro stážisty, kteří se 6 hodin učí a pak 1 hodinu učí lidi z firmy. Rituály si tvořte, co vychází z vás.
Symboly Digital Brain – identita (kreativní a analytická linka), zakladatelé, jak vypadá kancelář a rozdělení týmu (interní, externí, jeho zaměření).
Jak tedy budovat značku?
Framework – education – hodně se vzdělávat a přemýšlet, následně understanding – pochopit značku a nastavit své hodnoty, co chcete ve značce mít, následně building značky – propisovat značku všude, kde to jde, následné udržování značky.
Na začátku si udělat analýzu, vzít si svůj nápad, svůj spirit a zeptat se hodně lidí, jak vás vidí, v čem jste výjimeční. Pak si udělat společný workshop – projít misi, vizi, hodnoty, persony, USP, touchpointy (jak prochází zákazník vaší firmou od prvního seznámení po objednání až po servis). Všechny tyto informace je třeba vzít a sepsat je do brand guide – pomůže to držet značku v určitých mantinelech.
Jak o značku pečovat, na co si dát pozor?
- CEO přestal být nositelem hodnot: CEO nesmí nikdy selhat a musí jít příkladem, když např. CEO ztratí důvěru, má to neblahý vliv na značku – jak u interních zaměstnanců (pokud zaměstnanci nevěří CEO, přestanou za vás kopat), tak externí klienty.
- výstupy přestaly odpovídat spiritu – brali všechny zakázky i ty, které si brát neměli, zákazníky, kteří neměli stejné hodnoty jako oni
- měli nejasné portfolio služeb – dělali toho moc, nebylo to fokusované
- nabrali lidi, co neměli spirit – nabírejte lidi, kteří budou jako vy, musí si sednout k ostatním zaměstnancům (zkusili do svého mladého týmu vzít zkušeného seniorního kolegu, ale nefungovalo to)
Značka zásadně pomáhá v rozhodování
- hodnota značky by se měla propisovat do všeho – produktů, webu apod.
- nyní odmítají velké zakázky od firem, které by nefungovaly s jejich hodnotami
3 věci na zapamatování:
- pokud máte business plán, musíte mít brand guide (brand guide i spíš důležitější) – jejich pojetí brand guide mi připadá jako provozní manuál
- značka má symboly a hrdiny, pokud vy sami selžete, bude návrat značky na výsluní těžký
- užijte si to, udělejte si z vaší značky svůj životní styl – když se toto stane, vaše značka bude vaším USP (unigue selling proposition).

Otázky:
Kombinace podnikání se životním stylem, jak se vám to daří?
- Podnikat v 25 letech je jednodušší, než dělat to s rodinou. Ale pokud se z podnikání stane komunita a lidi z rodiny za vámi budou do firmy chodit, bude to fungovat.
Zvažujete přesah do společenské odpovědnosti?
- Každá značka by měla mít efekt na více frontách. Jak pro investora, podnikatele, zaměstnance, zákazníky i pro společnost. Firma občas vtlačí CSR do svých produktů, mají kolem sebe i neziskovky, kterým pomáhají.
Jak provádí nábor zaměstnanců a jak dokáží dosáhnout angažovanost.
- Ze začátku se všichni znali. Nyní vybírají ze www.startupjobs.cz, chodí hodně nabídek, pohovor dělají ve více lidech, aby zjistili, že do firmy zapadnou. A dobře se ptát při pohovoru.

Jan Mašek – Podnikání & Inovace

Opět velká dávka inspirace, doporučení pro stavbu týmů a připomenutí, že prosadit se může trvat fakt dlouho. A taky, že spolupracovat s korporací nemusí být špatné.

Málo lidí chce podnikat. Přitom je skoro 25% nezaměstnanost lidí do 25 let.
Proč lidé podnikají?  Lidé mají kontrolu nad svým časem a na tom, co dělají. Nechtějí žít život někoho jiného.
Mladí lidé si myslí, že se do něčeho zakousnou a do roka budou milionáři. To není pravda, vše je třeba odmakat. A to trvá, někdy roky. A je třeba vydržet.
Start-up vs. korporace – dva naprosto odlišné světy. Start-upy většinou fungují jako malé jednotky lidí, kteří chtějí být rebelští. Ale v korporacích je neuvěřitelné množství znalostí. A spojit to není špatné. V obou sférách je nejdůležitější tým lidí. Primárně nevydělávat peníze, ale spíš měnit svět. Nechtějte mít v týmu OSLY (sledující Ordinaci v růžové zahradě…), ale spíše OVCE (stádní), SOVA (maká), a pozor na LIŠKY (už nic nedělá). Doporučuje přečíst knihy Lean Canvas a knihu Human Centered Design (existuje i český překlad http://eknihy.knihovna.cz/static/files/hcd-design-zamereny-na-cloveka.pdf).
Vzdělávání vs. škola – OSLOVÉ a ti, kteří se chtějí vzdělávat. Důležitý je zájem, není důležité v čem se vzdělávají. Nejlepší zdroje: coursera.org, MOOC.org, KhanAcademy.org
V týmu je důležitá pestrost: Když jsi nejchytřejší v místnosti, jsi ve špatné místnosti. Inovace pramení z diverzity. Multikulturální.
Outsourcing – příliš mnoho zajíců, lovcova smrt – ve svém podnikání se zaměřit na podstatu, nechat si pouze Core business (unique value proposition), vše ostatní dávat ven, ušetří to spoustu peněz.
Myšlení Out-of-box – nebrat NEKŇUBU, ZAHRADNÍCI jsou potřeba, ale nemůžeme od nich čekat dravost, na to máme LOVCE. Ale nyní je největší zájem o typ LOVEC 2.0 – dívá se na business jinak a přinese něco, co jste vůbec nečekali.
Sdílení věcí – nenechávám si věci pro sebe a sdílím… - mohu mít 100% z ničeho nebo 30% z milionu. Toto je bohužel hodně v české společnosti rozšířené. Všichni se bojí cokoliv říct, aby jim to někdo neukradl. Ale to je blbost. Protože pouze nápad nestačí. Nápady jsou fajn. Lze udělat spoustu workshopů a brainstormingů.. ale nápad je 10% úspěchu, 90% je exekuce (realizace). A na realizaci ve většině případů nedochází.
Akce je důležitá!! – vysedávání na meeetingu, neustálé plánování a vyplňováním tabulek věci moc neposune. Je lepší udělat malou akci, na ní si vyzkoušet hypotézu. Nedělat věci od stolu v kanceláři, být mezi zákazníky – out-of-the-building.
Neexistuje žádný work life ballance – je důležité, jaké to mají srovnané v hlavě vy, vaše rodiny a další. Pak se podle toho zařídit. Pan Bronnie Ware uvádí pět věcí, čeho nejvíce lituje před smrtí: 1) žil jsem život někoho jiného, 2) moc jsem pracoval, 3) Nevyjadřoval jsem svoje pocity, 4) Byl jsem málo s přáteli, 5) Nezamýšlel jsem se nad tím, co mě činí šťastným. (Bronnie Ware – Čeho před smrtí nejvíce litujeme (The Top 5 Regrets of The Dying)

Otázky:
Co dělá inovační leader ráno v kanceláři?
- Buď pracuje, nebo je s rodinou. Hodně si povídá s lidmi. Je dobré si s lidmi povídat nezištně. Jenom lidi poznat, ne jim hned něco prodávat. V kanceláři moc není.


Jitka Zoderová  - Business Animals

Jak zhmotnit svůj nápad 

Nemusíme být úplně úspěšní, prostě se snažíme prosadit a nesedíme na Úřadu práce. Po dvou projektech si brát na rozjezd třetího úvěr 40 000 Kč chce už jakousi vnitřní sílu…

Začínala projektem snidanedopostele.cz, krabičkovou dietou vitalbox.cz a nyní má projekt Business Animals. Přinesla 4 tipy.
Nemusíte mít vlastnosti, můžete to být vy. Ne každý má velké sebevědomí, vidět věci v číslech a další. Ale má schopnosti – schopnost prodat, komunikovat nápad mezi lidi, vytvářet nápady atd. Je třeba uvědomit si své přednosti a věnovat se hlavně jim. Věci, které neumíme, je lepší předat jiným. Podnikatel nemusí mít všechny vlastnosti, ale musí si umět věci zařídit.
Můžete začít bez peněz, vždycky to nějak jde. Napište si na papír ty nejnutnější věci, které je třeba zaplatit (web, suroviny, …) a pak je vydělte dvěma. A bude to stačit.
Nečekejte na dokonalost, začněte hned.
Ale potřebujete neochvějnou víru ve svůj záměr. Umím si nápad představit, mám neochvějnou vizi, umím nadchnout lidi kolem sebe a jste z toho nadšení.
Na první svůj projekt jí stačily její peníze. Na druhý projekt si musela vzít úvěr 100 tis. Kč, banka jí ho nechtěla dát, ale nakonec uspěla. Na třetí projekt si brala úvěr 40 tis. Kč.  I když je paní Zoderová mediálně známá, asi zatím nebude patřit do kategorie úspěšných podnikatelek. Ale díky svým čtyřem tipům se zcela jist vypracuje.
Otázky:
Dodržování hygienických podmínek u Snídaně do postele?
- Že jsou hygienické normy zjistila zhruba půl roku po začátku podnikání. Když začínáte, tak než byste si všechno oběhali, jděte do toho radši punkově.
Jak skončily jednotlivé projekty.
- Energie nápadu není nesmrtelná. Projekt Snídaně do postele už funguje pouze útlumově. Už tomu nevěnuje pozornost. Poptávka je malá. Vital Box krabičková dieta, projekt skončil, měla to napůl s bývalým přítelem. Byla vyplacena a projekt se prodal.
Na čem vydělává Business Animals?
- Všechny její projekty byly inovativní a řešily nějaký problém. O problému obchodování nikdo moc nepsal tímto fresh stylem. Byla to nika na trhu a vznikla komunita. Vydělává na vyhledání obchodníků. Business model je na základě členství firem na Business Animals.
Když někdo začíná podnikat a má produkt, jak najít dobrého obchoďáka v Česku.
- Obchoďák musí rezonovat s tím, co prodává, musí rezonovat chemie. Ale taky provize a peníze.. Je nutné mít kvalitní produkt, vystupovat sebevědomě a mít dobře nastavený provizní systém. Nefunguje provizní systém bez fixního platu. Musí být nastavena pravidla (kolik schůzek denně apod.).
Jak propojuje business s podnikáním?
- Je to těžké. Obdivuje chlapa, který je se ženou, která podniká. Muž musí být neuvěřitelně tolerantní. Nesmí mu vadit, když spolu s vámi v posteli spí i notebook.


Ondřej Chybík – Jak jsme se exportovali

Spíše motivační přednáška o tom, co kluci z Česka dokázali ve světě.

Jsou úspěšní architekti. Přestavil projekty přestaveb slumů v Asii i Americe a další úspěšné projekty.
Kontakty sbírali na Erasmu, zjistili, že hranice nekončí v Adamově v Brně, a nepřišlo jim divné žít v zahraničí. Direct marketing v rámci architektury je trapný, vždy zákazník osloví je. Musí si je najít. Do veřejných soutěží se hlásí sami. Vypadá to, že úspěch přišel k nim. Ale bude to tím, že mají sakramentsky dobrý produkt.
Otázky:
Zabývají se etikou staveb?
- Ekologie je pouze jeden z aspektů udržitelnosti. Ekonomická, sociální, environmentální udržitelnost jsou všechny důležité.
Funguje propojení škol a firem?
- Škola dala dobré technické vzdělávání a svobodu vycestovat. Bylo možné díky programů navštívit nejlepší školy na světě (např. ETH Curych). Ale jinak spolupráci nekomentoval.
Jak se dostali na EXPO?
- Byla vypsaná architektonická soutěž. Přihlásili se do soutěže ve spolupráci s KOMA Modular a vyhráli.

Daniel Franc – Teams . The Google Way

Vedení startupového týmu

Jak fungovat bez šéfa, dát si sám sobě cíle, vyhodnotit je a domluvit se s kolegy a řídit sám sebe i ostatní.
Google týmy mají spoustu pravidel, které mají přínos i pro startu-upisty.
1. Performance – you set and control
OKRs: Your goals are Yours
Velmi účinný způsob řízení výkonnosti OKR (objectives and key results). Objective: V týmu si stanovujeme cíle – např. za kvartál spustím newsletter, nebo vybuduji obchodní oddělení,..  Key results: newsletter byl odeslán na 300 adres, obchodní oddělení bude mít 2 lidi – konkrétní číselné metriky. Tedy nedám si  pouze úkol, ale i metriku, jak ho změřit.
V Googlu si OKR stanovují zaměstnanci sami. Pak je konzultují se šéfem. Na zaměstnanci je ale povinnost to číslo naměřit (jaký bude důkaz, že splnil).
Po třech měsících se zaměstnanci sami vyhodnocují. A 100% splnění není vždy vítězství. Škáluje se v procentech, na kolik se nám povedlo. Pokud vždy dosáhnu 100% znamená to, že jsem si dal příliš nízký cíl. Pokud třeba pouze 30%, tak to neberou jako chybu, ale hledají, jaké je poučení.  Buď to bude „masivní úspěch“ nebo „maximální poučení“. Za chyby se netrestá, ale píší se o nich zprávy, pro poučení.
V Googlu manažer spíše slouží, než že by řídil. Nechává to na lidech zdola. Ale aby toto fungovalo, je třeba mít v týmu lidi na určité úrovni. Manažer zajišťuje rozpočet, prošlapává cestičku.

2. Teams – overrated, yet critical
V Googlu nemáme týmy, ale Flash mop – krátkodobé týmy, které se sloučí na projekt a pak se rozejdou. V Googlu má povinnost vést tým kdokoliv.
- pokud můžete dýchat, můžete i vést (v Googlu se předpokládá, že pokud je nutno, musí být každý schopen vést nějaký tým, a to se týká i stážistů).
- pokud umíš vést, nepotřebuješ formální autoritu – toto by se mělo týkat všech firem nejen startupů, dokázat lidi vést díky neformální autoritě, i bez nějaké pozice
- cíle všech lidí jsou v rámci Googlu jsou veřejné, u všech vidím, co dříve dělali. Totéž se týká i aktivit. Každý zaměstnanec píše na konci týdne report, co kdo dělal minulý týden. Zase to nedělají hlavně kvůli svým šéfům, ale pro ostatní kolegy. Úžasná transparentnost a možnosti propojení lidí mezi sebou.

3. Communication – don´t be a jerk
Jedna ze stinných stránek tohoto systému je to, že každý komunikuje s každým. Někdy se říká, že přemíra komunikace škodí, ale horší je komunikace žádná.
- don´t be a jerk (asshole) -  vždy je třeba se dohodnout, i když je to těžké
- API – assume positive intent – cokoliv druhá strana řekne, tak předpokládejme, že to ten druhý člověk myslí dobře, že nás nechce ponížit nebo potopit.
- Yes, and… - když mi někdo řekne, s čím nesouhlasíme, tak nápad nesestřelíme (neřekneme NO), ale řekneme „yes, but..“ - („napadá mě toto a toto“). Ono je to stejné odmítnutí, ale v pozitivnějším duchu. Např. „Váš nápad je zajímavý, ale co k tomu udělat ještě toto…“

4. Culture – more than in a yoghurt
Hledáme profíky, odvážné, na které se můžeme spolehnout a lidi, co mají určité hodnoty.
U hledání lidí je důležité neudělat kompromis. Trvat na svých klíčových požadavcích, protože jinak to nebude fungovat. Toto platí nejvíce u týmových hodnot.
Ale doporučení je nenajímat lidi, kteří jsou stejní – diverzita. Týmy, které jsou pestré, jsou výkonnější, mají víc pohledů na věc. (Tým z lidí z různých regionů jsem si představil tak, že tam má lidi z Brna, Prahy, Ostravy… On říkal, že tam má lidi z jižní Ameriky, Asie, Evropy…)
Hype Park is so 1800´s. Rebel in nemes. Doporučil knihu od Laszlo Bock – Work Rulez! http://www.amazon.com/Laszlo-Bock/e/B00MRIKDZ0
All hands – ředitel se postaví před zaměsnance a komunikuje. Např. se ukazují nové produkty, a také odpovídá na otázky z pléna a z on-line dotazníku. Týden se mohou podávat dotazy a lidé o nich hlasují a ty, co mají nejvíc hlasů, tak zodpovídají.

Otázky:
Jak motivovat zaměstnance, když nemáme finance na odměňování jako má Google a ty lidi, kteří nevidí ve své práci onen „vyšší princip“ – tedy ty ne úplně motivované (protože je ne vždycky jednoduché je najít).
- Člověk musí vidět ve své práci smysl. Pokud zaměstnanec smysl nemá, nepomůže nic. Takže je nutné, aby zaměstnanec smysl ve své práci nalezl. Najít smysl a vášeň.


Tomáš Bojko – Mám nápad a co teď?

Konkrétní návody, jak si ověřit svůj nápad v praxi a pak ho uvést do života. Naslouchání – tvoření – realizace.

Mám skvělý nápad, ale potřebuje ten můj produkt nebo službu někdo? Když neexistuje potřeba, tak je to obtížné.
Jak vzniká nový nápad? Vytvořím si seznam požadavků, které vyřeší určitý problém. Vytvořím produkt a dám ho na trh. A nic. Už neplatí, že „pokud to vytvořím, lidé přijdou“. Nyní je třeba zákazníka zapojit do přípravy produktů a služeb. Pomůžou nám ho vytvořit.
Pokud to chcete rozjet nějaký projekt, udělejte si pro to podmínky. Hodně se stává, že mám nápad, ale mám full job, rodinu… a není na to čas. Vždy je nutné zázemí. Nejen u začínající firmy, ale i v rámci firmy, kdy mi mou inovaci firma bude podporovat.
Řeším problém, zákazník mi pomáhá, na trhu validuji. Pak je dobré škálovat projekt (produkt, službu) do více oblastí. Aby uspokojil potřeby více zákaznických skupin.
Řešení musí být žádoucí (lidé to chtějí, řeší to jejich potřeby), je proveditelné a životaschopné.
Fáze realizace projektu jsou Hear, Create, Deliver: Listen and understand – feedback and collaboration – develop approach, create objectives and channels – gather feedback – launch – learn – retarget – a znovu od začátku.
Vždy řešíme reálnou potřebu. Přitom minimalizujeme náklady. Komunikace se zákazníkem je zdroj inovací a udržitelných řešení.
Na začátku identifikujte problém – začněte otázkou na chování, důvody, potřeby.
Naslouchání  - zachytit příběhy lidí, postřehy o realitě klientů, hlubší porozumění potřebám, překážkám a omezením.
Tvoření – porozumění datům, rozpoznání vzorců, definování příležitostí a návrhy řešení
Realizace – naplánování pilotních projektů, testování, vytvořit model finanční udržitelnosti a budovat tým.
Doporučil knihy Eric Ries The Lean Startup a Running Lean

Jak testovat? Pozorování, Landing page, Prodej (zcela nejlepší), Leták, Crowdfunding, Rozhovor
Příklad: rozesílat email, že zákazník ještě nevyužil jejich služeb a požádat jej o zpětnou vazbu. Daleko lepší, než prodejní mail.
Váš způsob řešení není produkt, produktem je celkové řešení, celý váš business plán www.leancanvas.cz
Možností podpory různých inkubátorů a jiných je dost. Nejdůležitější je ale vlastní aktivita.


Vlastimil Vodička – Co ten investor vlastně chce?

Investor chce vydělat. A pokud vy chcete investora, musíte ho přesvědčit, že jste to právě vy, na kom své peníze vydělá.

Co je účelem investice? Riziko vs. očekávaná výnosnost. Angel investor očekává návratnost aspoň 20-ti násobnou, ne 20%. Obecně si bere 5 – 25% podílu ve firmě. Pokud chce víc, tak pozor, nebude pak na ředění investice v další investiční fázi.
Pro investora potřebujeme mít produkt, který se již dá prodávat (ne tedy úplný produkt, ale s hlavními funkcemi a jakýmsi designem). Kde jsou investoři? Na konferencích jich mluví spousta, není problém je najít. Investoři nechtějí malé podnikání, chtějí ať to zkusíte a buď porostete rychle nebo je to přestane zajímat.
V druhé fázi investování se může chtít 50 – 500 tis. EUR, investor si bere 10 – 35% (podle poměru trh/potenciální příjmy). Zde již je hotový výrobek a první zákazníci.
Venture kapitál financování series A a series B.  500 tis. – 3 mil. EUR – očekávají 10x růst

Jak se připravit na investora:
- odpovězte si, jakého investora hledáte (potřebujete hlavně jeho peníze nebo jeho kontakty)?
- business plán vs. elevator pitch – prostě jenom nápad nestačí.
- mějte kompletní tým – pokryté všechny pozice (technické řešení, obchodních a propagace).
- testujte nápad – proof-of-concept – prodávejte i když produkt nemáte, dobré pro otestování poptávky.
- živnost a malé podnikání vs. „Business“ – živnost investora nezajímá.

Jaké jsou tři nejdůležitější předpoklady projektu, aby se jím investor zabýval? Nejdůležitější je skvělý tým schopný dodat produkt na trh. Na trhu existuje opravdová díra (ověřená poptávka) a tým má dobrý produkt. Dobrý produkt nemá cenu přeceňovat. Těch existuje mnoho, ale na trh se jich dostane málo.

Jednání s investorem
Get ready – do your homework
Investor se rozhoduje rychle. 95% z nich na základě zaslaného Executive Summary. 10% zaslaných obchodních plánů je vybráno při počátečním screeningu.

Investiční proces
1. kolo: executive summary, a pak když zaujmete, což bývá tak 5%,
2. kolo: investiční memorandum (market opportunity, product, sales/maketin strategy, team, operational plan, deal description/strucure/details, atd. a finanční plán)

10 chyb firem hledajících investora:
- pošlou cold e-mail bez introduction – hromadný, mnoha investorům – to je k ničemu
- úspěch = investice – ale penězi to teprve začíná, získat peníze není žádný úspěch
- neví, co chtějí prodávat, za kolik a komu, myslí si, že by mohli dělat všechno
- utrácí peníze za nepodstatné věci
- nabírají brzy lidi, zbytečně zvyšují osobní náklady ještě předtím, než validují produktu na trhu
- shánějí investory místo zákazníků, hodně lidí spíš objíždí soutěže, místo toho aby se snažili svůj business nastartovat
- vyvíjí produkt bez ověření zájmů
- obchodní kontakty budují náhodně, bez zaměření, objíždějí všechny možné konference, všude mluví, a nic z toho
- oslovují investory příliš brzy
- nesoustředí se na investiční model

Otázky:
Kolik chodí do J&T Venture nápadů? Kdo to je?
- Elevator pitch (nadhoz pro investora) a business plánů chodí kolem stovky ročně. Hodně je oslovují nezkušení lidé, kteří chtějí pouze něco okopírovat. Spíše zkušenější lidé mají zajímavější nápady.
Jaké typy projektů jsou nejlepší?
- Je jedno, jaký je trend, hlavně když bude projekt výdělečný.


Tomáš Lukavec – Důležitost osobní značky

Co vypovídá osobní erb o svém majiteli a jak ho vytvořit.

tuto přednášku jsem nestihl


Martin Šíp – Bitcoin, P2P a decentralizace, úsvit nového odvětví

Představil měnu bitcoin a její výhody. Umíme na bitcoinu nějak vydělat? Jdeme do toho?

Co je Bitcoin? Je to digitální měna, nezávislá, neovlivnitelná. P2P síť s veřejnou účetní knihou blockchain. Jsou tam nemožné podvody. Založená Satoshi Nakamoto v roce 2008.
Každé 4 roky se produkce bitcoinů snižuje a jejich množství je konečné.
Cena bitcoinu je velmi volatilní, ale v průměru lineárně roste.
Stačí si založit bitcoinovou peněženku (stáhnout software a zaregistrovat). Transakce jsou rychlé a levné. Platby nejde vrátit ani zakázat.
Bitcoiny se „těží“.  Existují burzy, směnárny a online tržiště. Objevují se první bankomaty.
Denně se odehrává zhruba 150 tis. transakcí. Transakce jsou vidět, ale adresy nejdou přiřadit k jednotlivým lidem.
Existuje zhruba 50 různých software do mobilů. Problémem je ale bezpečnost. Pokud kdokoliv ukradne váš privátní klíč, přicházíte o všechny bitcoiny. Možným řešením je pořídit si nějaký „bitcoin trezor“ (první harwarová peněženka na světě) nebo převést své bitcoiny k někomu, kdo prohlásí, že je bezpečnější. Ale de-facto tímto opět o své bitcoiny přicházím.
Na coinmap.org je vidět mapa používání placení bitcoinem.
Existují i platební brány na bitcoiny. Obchodník přijme platbu v bitcoinech, je přetransferovaná na běžnou měnu, kterou pak obchodník dostane na účet.
Paralelní Polis, Paper Hub

Otázky:
Problém krádeží z „bitcoinových bank“
- Uživatelé se o své bitcoiny obávají, proto je dávají do těchto bank. Kde ztrátou jednoho klíče dojde ke ztrátě všech tam uložených bitcoinů.


Ladislav Zibura – O neposlušnosti

Udělejte všechno jinak a neřešte, co není potřeba. Byla to naprostá bomba.

„Hlavně, ať se to neotočí proti tobě.“ říkávala matka Ladislava Zibury. A neměla pravdu.
Zkušenost s pořádáním festivalu (dělali majáles v Českých Budějovicích). Všechny festivaly mají headlinery, program, pověst, média a reklamu. Zkusili svůj festival udělat jinak. Začali od konce. Pověst mají takovou, že jsou nejhorší festival na světě. Založili propagaci na tom, že mají hrozné obsazení. A že stejně bude zase pršet. Prostě dělali věci úplně jinak. A uspěli.
Lidi si stanovují moc velké a daleké cíle. Je lepší si stanovit malý nebo vůbec žádný cíl a pak překvapíme sami sebe. Neporovnávejme sebe sama s ostatními lidmi. Pak budeme skoro jako oni, ale ne lepší. Lidé nemají nárok se litovat. Nikoho to nezajímá. Je třeba být sám se sebou a řešit své problémy sám bez ostatních. Okolí ke mně nemá povinnost vůbec žádnou. Koukejte kolem sebe. Žijte v přítomnosti. Buďte šťastní tam, kde jste a radujte se z dílčích věcí. Neodkládat své štěstí na budoucnost. Na peníze jde vyzrát – buď jich budeme mít kolik, nebo že nebudeme mít žádné. Je dobré nedělat si „názor na svět“, ale spíš na věci, které umíme změnit. Přestat se rozčilovat nad věcmi, které nejde změnit. Práce je tak špatná věc, že nám musí platit, abychom ji dělali J.  Hledat motivaci v sobě.
Čehokoliv jsem v životě dosáhl jsem dosáhl tak, že jsem to dělal úplně jinak a jinak, než mi říkali ostatní lidé.


Petr Krejčí – Hurá, mám kontakt, a co teď?

Když už seženu kontakt na vytouženou osobu (v businessu J), tak se o něj musím nějakým způsobem starat. Dozvěděli jsme se jak.

Vždy je třeba mít připravený elevator pitch, kterým mám šanci zaujmout. Krátkou schůzku nebo setkání je potřeba následně potvrdit mailem (follow-up). Všeho moc škodí, takže své maily a jiná sdělení mít stručná.
Tipy ve světě networkingu:
Udělat si účet na LinkedIn. Při přidávání lidí (posílání pozvánek ke spojení)  nenechávat přednastavený text, ale napsat cca 300 znaků svého osobního textu. Odlišit se, připomenout se, napsat tam něco osobního. Potvrdit dovednosti svého kontaktu. Po setkání napsat krátký follow-up e-mail – připomenout se, potvrdit, že mě těšilo se seznámit a navrhnout druhý krok  - pokud ho chci vidět, tak např. společný oběd. Po domluvě na schůzku e-mailem nebo telefonicky a to ještě potvrdit v SMS (potvrzuji a dávám kontakt s uložení).
Kontakty je třeba udržovat. Zajímat se o své kontakty. Pokud někomu můžu dát zajímavý tip, udělám to (tip na knížku, tip na zajímavou konferenci apod.). Pokud vím, jaké mají mé kontakty koníčky, je dobré posílat tipy i na to. Nebo najděte si něco svého, cokoliv jiného. Na druhou stranu, za zajímavé tipy poděkujte.
Na Vánoce posílejte jednu krátkou osobní zprávu. Neposílat hromadné blahopřání. A úplně nejlepší je telefonické blahopřání. Prostě se snažte odlišit a být jiní než ostatní.
Člověk musí umět říct v krátkosti, co dělá tak, aby druhou stranu rychle zaujal. Elevator pitch. Stejná věc se dá říct různě, snažit se ji říct co nejzajímavěji a nejodlišněji.
Prodávejte, aniž byste říkali, že prodáváte.
„Prodávám hrozny.“ vs. „Díky hroznům z naší zahrádky si krásně pochutinách na dopolední svačině.“.

4 tip:
- nebojte se oslovit a zaujměte
- naslouchejte, zajímejte se
- dělejte follow-up
-dávejte o sobě vědět, dávejte mu hodnotu

Každý si vytvořte vlastní elevator pitch: co děláte, pro koho to děláte a jaký je přínos (hodnota)


Petr Ludwig – Značka Spokojenost (Spokojenost, vyrovnanost a odolnost vůči negativním vlivům)

Jestli jste spokojení nebo nespokojení záleží na vás. Překlopte svůj vysvětlovací styl, veďte si flow lístek a prodlužte si život.

Všichni lidé chtějí být spokojení. Ale lidé většinou nevědí, co ke spokojenosti vede. Lidem nestačí ulevit od deprese, nebude automaticky spokojený, může se cítit prázdně.
Štěstí vs. spokojenost
Štěstí je pomíjivé, krátkodobé a je hodně ovlivněno geneticky. Ovlivnit se dá celková spokojenost. Spokojenost je o volbě (chcete mít deprese nebo být spokojený?). 90% dlouhodobé spokojenosti není ovlivněno vnějším světem, ale způsobem jakým mozek tento svět zpracovává (tedy není nutné měnit manželku nebo práci, ale přístup k tomu).
Pouze 25% našeho pracovního úspěchu je předurčeno mírou IQ, ale 75 % je ovlivněno úrovní optimismu.
Náš mozek v pozitivním nastavení pracuje výrazně lépe. Jsme o 31% produktivnější, o 37 % lepší v prodeji, lékaři jsou o 19% rychlejší a přesnější (choďte za doktory, kteří se usmívají).
Má smysl se o spokojenost snažit. Každý den si můžeme vybrat, jakou optikou se můžeme na svět dívat. Existují lidé, kteří se budou i na pozitivní věci dívat negativně. V současném světě máme vše, nemáme být proč nespokojení. Proto hledáme, proč, být nespokojení.
Někteří lidé na velké trauma reagují posttraumatickým růstem (jsou po zbytek života odolnější), někteří jsou v depresi do konce života. Proč? Je to o volbě a přístupu toho člověka.

Spokojenost je volba
Pokud věříte, že to půjde, i když věříte, že to nepůjde, v obou případech máte pravdu. Henry Ford – sebenaplňující se proroctví. Kdo nic nechce změnit, nesnaží se a pak alibisticky řekne, že to říkal – v psychologii se tomu říká vysvětlovací styl.
Pesimista reaguje na úspěch, že to byla náhoda a na neúspěch, že je to vždycky. Optimista zcela opačně.
Vysvětlovací styl se učíme v rodinách. Zejména od matek, protože je s ní nejvíc času. Pokud byla matka negativní, přenese to na dítě.
Spokojenost se nachází v našich hlavách, pomocí inner game se dá učit. Na negativní podnět reaguje negativní člověk automaticky, negativní reakcí. Ale s pomocí inner game je třeba negativní podnět překlopit na pozitivní (všechno zlé je k něčemu dobré). Můžeme začít trénovat na drobnostech.

Spokojenost je návyk
Zasejte skutek a získáte návyk, zasejte návyk a získáte povahu, zasejte povahu a získáte osud. William Makepeace Thackeray
Naučená bezmoc – pokud se stále o něco snažím a nejde to, přestávám se o to pokoušet. Lze se jí odnaučit. Mnohdy jsou překážky, které nám brání, pouze iluzorní. Každý den je dobré si připomenout 3 pozitivní věci (i drobnosti, že třeba bylo pěkné počasí nebo aspoň něco, za co je vděčný). Toto je třeba dělat minimálně po dobu 20 dnů a pak se pomalu mění vysvětlovací styl z negativního na pozitivní. A celkově zhodnotit, jak byl člověk ten den spokojený – na škále od 1 do 10. Spokojenost postupně roste.
Není nic krásnějšího, než si to připomínat a po měsíci si to přečíst. Elektronická verze je na www.flow-list.cz
Flow lístek prodlužuje život. Zaznamenané osobní zážitky jsou cenné, při jejich zapisování se člověk zastaví a ohlédne se. Život pak lépe prožívá.

Spokojenost je o vás
Všichni rádi věříme tomu, že problém spočívá v druhých lidech. Dává nám to pocit, že jednáme správně a nemusíme nic měnit. John Whitmore

Otázky:
Neprodukuje pozitivní myšlení nedostatek empatie? Když jsem nemocná, tak pozitivní odpověď „to dáš“ není vždy nejlepší, spíše potřebuji politovat.
- Člověk by měl být upřímný vůči ostatním i sám k sobě. Je lepší, když vás někdo nepohladí, ale narovinu řekne pravdu (to dáš), než lidí, kteří na oko pohladí, ale za zády pomluví. Ne vždy je nutné, aby vás člověk chlácholil, ale použit drsný postoj.

Žádné komentáře: