pondělí 7. listopadu 2016

UP Business Camp 2016 - už počtvrté

UP Business Camp 2016

Čtvrtý ročník  UP Business Campu se konal 5. 11. 2016 na Právnické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Stejně jako v předchozích ročnících s podařilo dobře namixovat vystupující. Přednášky byly inspirací, ale měli i vysokou informativní hodnotu.


Videa budou na www.slideslive.com
Web akce http://www.podnikanivolomouci.cz/up-business-camp

A kdo nám co řekl? Hlavní myšlenky:


Příběh start-upu, který pomáhá – Barbora Říhová a Martin Chalupecký (GIVT.CZ)

Jak udělat průzkum trhu? Jaké aplikace používat? A co je nejdůležitější? Starost o zákazníka.

Inovativní podnikání: ČR jako druhé Švýcarsko – Jiří Hlavenka (investor, KIWI.com)

Proč je důležité inovativní podnikání? Je to to jediné, v čem může Česká republika prorazit. Na trh je třeba jít hned, ne až bude produkt perfektní.

Content marketing – tvořte obsah, který má smysl / Jak se dostat s papírem do vesmíru – Jan Linhart (SEO Linhart)

Nejlepší obsah si vytvoříte sami, nikoliv najatá agentura. A psát se dá opravdu o čemkoliv.

Jak nastartovat business – Igor Třeslín (STORYOUS)

Nejdůležitější na podnikání je mít dobré lidi. A nemyslet si, že všechno víte, číst knížky a ptát se mentorů.

Datová analýza v praxi – Petr Homola (HINTY.cz)

Na datové analýze je nejdůležitější formulace otázky - co potřebuji znát a proč. Na začátku si stanovit key performance indicators a pravidelně je vyhodnocovat.

Sociální podnikání – Tereza Jurečková (Pragulic)

I sociální podnikání je normální business, který musí fungovat.

Jak generovat zisk v neziskovém sektoru – Pavla Gomba (UNICEF)

Co v sociálním fundraisingu funguje a na co si dát pozor.

Zázraky se dějí mimo komfortní zónu – Dita Přikrylová (CZECHITAS)

Work-life-ballance neexistuje. V začátku podnikání musí mít člověk schopnost "zakousnout se a nepustit".

Svět PR – Maja Ošťádalová

Svět spěje do naprosté šílenosti, kdy za nás budou komunikovat aplikace. Ale i v tomto světe bude mít PR své místo, bude nadále budovat vztah se značkou, vytvářet příběhy.

Crowdfunding jako cesta k milionu dolarů – Petr Procházka (SKINNERS)

Crowdfunding je perfektní nástroj na průzkum trhu. Chce to nešetřit na propagaci, natočit pořádné video, vědět, že novináři jsou něco jako Bohové a že inovativní nápady mohou vzniknout pospojováním věcí existujících. Tak vznikly ponožkoboty a měly úspěch.


A kdo nám co řekl? Podrobněji:

Příběh start-upu, který pomáhá – Barbora Říhová a Martin Chalupecký (GIVT.CZ)

Před lety proběhl experiment. Jedna skupina měla za úkol utratit 5 USD sami a druhá skupina měla za úkol utratit 5 USD pro někoho jiného. Kupovali se stejné věci, ale druhá skupina byla o mnoho šťastnější, než ta první. Lidé rádi obdarovávají.
GIVT.cz zprostředkovává darování štěstí jiným pomocí běžného nakupování na internetu. Je to způsob, jak přispívat jiným děláním běžných věcí.
Když děláte průzkum trhu, máte nápad a ptáte se, jestli bude nebo nebude fungovat? Koncept GIVT si ověřili jednoduchým dotazníkem u kamarádů, mezi různými spolky. Pozor na kladení správných otázek:
„Koupil by sis to, kdyby to stálo 10 Kč?“ – zde je automatická odpověď ANO
„Tady ta visačka je, stojí 10 Kč. Kup si ji.“  ANO mám zájem /NE nemám zájem. Zde už je to více natvrdo a získaná data jsou relevantnější.
Při spouštění produktu (webu, služby) je důležité co nejdříve mít alespoň minimální nabídku. Když začínali, měli často dotazy: A kolik již v systému máte zapojených partnerů? Zde je těžké v začátku mít nějaké minimální množství.
Po spuštění a rozjezdu nastala fáze, která bude v každé rostoucí firmě – nastavení nějakých procesů ve „funky“ firmě. Trochu toho punku je dobré ve firmě nechat, ale je třeba dát tomu nějaké mantinely. Kdo bude u vás pracovat, jak bude probíhat nábor lidí, kdo to typově bude. Je dobré, když máte tým skoro jako rodinu, ale také to musí být lidé, kteří se vzájemně posouvají. Ve start-upu se stále upravují procesy, lidi na to musí být připravení, že pracují v režimu neustálých změn, pokusů o zlepšení. Když si myslíte, že se už nic zlepšit nedá, tak se nedíváte dobře.
Je třeba začít používat různé profi nástroje:
V GIVT.cz začínali s google dokumenty. Velkou změnou bylo najetí na CRM – HUBspot- http://www.hubspot.com/. Je zdarma a jde perfektně nastavit a přizpůsobit.
Pro komunikaci používají https://slack.com/.
https://mailtrack.io/en/ používají na ověření, zda e-mail došel a byl přečtený, na posílání hromadných mailů využívají www.mailchimp.com.
https://trello.com/ používají na projektové řízení.
https://www.hotjar.com/ umí mapovat chování zákazníka na vaší webové stránce. Fantastická věc při UX vylepšování webů.
Důležité je pečovat o stávající zákazníky. Často se stane, že 100% pozornosti se věnuje hlavně akvizici nových klientů a zapomíná se na ty stávající.
Hodně pozitivně zákazníci kvitují to, že jim pomáhají GIVT používat, pomáhají jim tvořit jejich nabídky a popisky. Obecně je tedy dobré pokusit se o co největší zjednodušení služeb pro zákazník.
Co se pokoušíme dělat: skvělá customer experience, spokojený tým a odvaha myslet jinak.
Každý e-mail se zákazníkem by měl končit tím, že zákazník následně pošle smajlíka a popřeje nám pěkný den. I když se řeší reklamace a nepříjemnosti.
Pokud by jeden ze sta nákupů v ČR proběhl přes GIVT.cz, rozdělí 28 mil. Kč na dobrou věc. Ve Švédsku to funguje 6 let a projekt rozdal 80 mil. Kč. V Anglii za 6 let rozdělili 300 mil. Kč. GIVT.cz by v příštím roce chtěl rozdat 2,5 mil. Kč.
Finální doporučení: vzdělávejte se a pečujte o zákazníky.
Sebe financují procentem z obratu. Berou si polovinu provize.


Inovativní podnikání: ČR jako druhé Švýcarsko – Jiří Hlavenka

Jak to, že už nejsme vepředu? Jak to udělat, abychom se tam dostali.
ČR má 10,5 mil. obyvatel a 18 020 USD HDP na hlavu. Švýcarsko má 8,2 mil. obyvatel a 84 100 USD HDP na hlavu. Proč má Švýcarsko 5x více?
U nás je daň 35%, ve Švýcarsku 28,5%,  v ČR vybereme 7802 USD na obyvatele a ve Švýcarsku 27 753 USD na obyvatele i při nižší daňové zátěži.
Z ČR ročně odchází ¾ bilionu korun. 250 miliard na dividendách, 400 mld. tvoří rozdíl mezi vývozními a dovozními cenami, tedy další odtok.
Výkon 250 000 českých emigrantů ročně činí 120 mld. Kč. Je to odhad a je možné, že to číslo je daleko vyšší. Proč se tito lidé do ČR nevracení zpět? Mají tu dost příležitostí se uplatit?
Jak na to, posunout se dál?
Silný domácí kapitál nemáme a bez něj to nejde. Umíme ale vytvářet silné domácí podniky. Tradiční průmyslové podniky vyžadují kapitál nebo přístup ke kapitálu. Silný domácí kapitálový trh žádný nemáme. / Inovativní podnikání je lékem (nikoliv všelékem).
Inovativní podnikání není náročné na kapitál. Je postaven na nápadu a práci nadšených lidí, kteří jsou ochotní rok vyžít na „fazolích s párkem“.
Co je to inovativní podnikání?
·         Nápad vs. síla kapitálu.
·         Grassroots (stavím to z nuly, na zelené louce, neformálně, funky) vs. zavedený business (s procesy)
·         Kreativita a improvizace vs. znalosti – nadšenci v inovativní firmě vlastně o trhu moc neví, inspirují se denně, vše se mění denně, vs. řetězec Kaufland ví úplně vše a na vše má procesy a manuály
Inovativní podnikání má vysoké riziko a je tu velký odpad. Ale to nevadí, protože většinou to neznamená velkou finanční ztrátu, pouze časovou ztrátu.
Inovativní podnikání je vhodné pro zemi s nízkými životními náklady, vzdělanou pracovní silou, rozvíjející se a nesaturovanou, podkapitalizovanou, bez přístupu k trhům a kapitálu, přitom však s fungujícím právem a tržními mechanismy. Poznáváme v tom Českou republiku?  To třeba nesplňuje Ukrajina, kvůli nefungujícímu právnímu systému, špatné reputaci a obtížným přístupům na trh, protože jinak nám ukrutně šlapou na paty, protože životní náklady jsou tam ještě nižší. Naopak v západní Evropě jsou vysoké náklady na život, studenti po ukončení VŠ jsou zadlužení a musí hned začít vydělávat a splácet a nemohou si dovolit riskovat neúspěch s rozjetím inovativního podnikání.
Visegrád je v okně příležitosti – ale to okno se pomalu zavírá, máme čas tak deset let. Třeba ta zmíněná Ukrajina nás dohoní.

KIWI.com – případová studie
Na začátku byl nápad, našli díru na trhu. Ale netušili, že ta díra je tak velká. Ostatní to našli taky, ale nepovažovali to za dostatečnou tržní příležitost a za poměrně složité. Kdyby to nevyšlo, jde o riziko v řádu pár milionů Kč, tedy ne vysoké riziko neúspěchu.
Vznik v roce 2012, tržby v roce 2013 0 Kč, tržby v roce 2014 100 mil. Kč, tržby v roce 2015 2,2 mld. Kč, Tržby v roce 2016 9 mld. Kč a plán pro rok 2017 27 mld. Kč. Neuvěřitelný růst je dán tím, že je to globální řešení na homogenním celosvětovém trhu s letenkami, který je jeden celosvětový a obrovský. Trh je apriorně globální a nemusí se dobývat jeden trh, jedna země po druhé.
Inovativnost = inspirace
U inovace nejde o vynález, ale spíše o problém-soving. První elektromobil byl vyroben v roce 1930, ale nikdo ho nechtěl.
Standardní je přístup „pokus – omyl“ – to si nemůže velká zavedená firma dovolit. Zákazník je testovací králík. Je to drsné, ale pokud při tom zákazník neumře, tak se vlastně nic závažného neděje J.  Nové vlastnosti a funkce jsou ihned pouštěny na trh. Nedělá se rozsáhlý interní testing.
Ve firmě je málo porad, plánuje se nakrátko, je málo papíru a mají zákaz papíru. Vše jede na cloudu. Mají enormní tempo a nasazení. Je to hlavně kvůli udržení nejlepších lidí, kteří chtějí být ve firmě, která je nejlepší, ve které je 2x denně nějaká změna. Ti lidé se nechají dobře zaplatit, ale nemusí dostat až tolik peněž, jako by dostali v nadnárodní firmě.

Co nás čeká v dalších letech?
Čekají nás velké změny v podnikání, v práci i ve vzdělávání.
V podnikání je disrupce tradičních oborů, vše bude zasaženo inovátory. Netýká se to jenom „programování“, ale i velmi tradičních bankovnictví, energetice, dopravě.
Úspěšné firmy (štiky) jsou neformální, mladé, štíhlé a rychlé firmy operující odkudkoli a přitom globálně. Investiční kapitál je „raketové palivo“ těchto firem. Pomáhají v závodu s časem, kdo bude růst rychleji, protože chce-li firma vyhrát, musí být velmi rychlá a růst.
V práci bude přizpůsobivost a učenlivost důležitější nebo zkušenost, znalost a odbornost. Více lidí se bude najímat na konkrétní úkol a bude růst důležitost práce z domu. Čekají nás daleko rychlejší změny zaměstnavatelů a pozic. Po třech letech se zaměstnanci budou mít tendenci posunout dál.
Ve vzdělávání je obrovská důležitost jazykové výbavy. Dovednosti jsou důležitější než znalosti. Schopnost se orientovat, „porozumět světu“, světový rozhled. Znát vice jak jeden jazyk je důkaz, že jsme něco konkrétního zvládli.
Abychom dokázali dohnat Švýcarsko, musíme to všichni chtít, politici při tom nesmí bránit, musí být rychlá a hluboká změna vzdělávacího systému a neformální vzdělávací systém. Chytrá státní politika.

Co říkáte na čínské investice? Jsou tak malé, že o tom není třeba vůbec mluvit.
Produkuje české školství dostatek lidí s inovativním myšlením? Rozhodně ne, každý nemusí být podnikatel, ale inovativní myšlení mohou mít i zaměstnanci. Většině lidí s tímto myšlením standardní škola nic nedává. Řešením je buď odjet se vzdělávat do USA, nebo vzdělávat se sám. Mladí lidé mají obrovskou výhodu, mají 16 hodin denně 7 dnů v týdnu čas.


Content marketing – tvořte obsah, který má smysl / Jak se dostat s papírem do vesmíru – Jan Linhart (SEO Linhart)

linhartmarketing.cz
Podnikám od roku 2001 a jsem v podstatě neúspěšný, protože podnikám stejně dlouho jako Google a kde je Google a kde jsem já. J
Content marketing dělají všichni, kteří dávají jakékoliv texty na web. Většinou to lidi dělají špatně.
Obsahový marketing je vlastně budování značky. Dříve stačilo, když byl dobře udělaný web, dobré SEO a bohatě to stačilo. Obsah je však daleko důležitější.
Před tvorbou obsahu je nutné mít obsahovou strategii, mít texty v souladu s firemní vizí, jak chci působit na klienta, čeho si u mě klienti nejvíce cení, jaký má být tón komunikace. Co je konkurenční výhoda (to, že jsme „kvalitní“ konkurenční výhoda není, jsou to obecné kecy).
Je třeba si představit tzv. „Personu“, popsat typického zákazníka, jak se jmenuje, jaké má zaměstnání, jaký má harmonogram dne, jaké má potřeby, jaké řeší problémy a jak mu pomůžeme!
Obsah nestačí jenom publikovat. Ale kdo nám udělá korekturu, kdo udělá vizuál, kdo bude obsah propagovat a jak a kdo a jak často a jakým způsobem bude práci vyhodnocovat. Na propagaci obsahu je třeba dát minimálně stejnou částku jako na jeho přípravu.
Časté chyby u publikování obsahu
Často se opakují témata, která už na webu jsou v dostatečném množství. Pokud napíšu takový další článek, který se ničím od jiných neliší, je to zbytečné. Často je článek napsán nesrozumitelně, s využitím velkého množství odborných slov (mluvit jazykem svého kmene). Často někdo napíše obsah, který nikoho nezajímá a nemá žádnou informační hodnotu. Neexistence publikačního plánu.
Jak to dělat správně?
see – think – do – care
Spousta lidí se zabývá pouze lidmi, kteří jsou ve fázi „do“. PPC jsou pro „do“ fázi, ale obsah by měl lidi na koupi připravit – tedy fáze „see“ a „think“.
Pokud nemáte publikační plán a čas na přípravu obsahu, nemá cenu ani začínat. Je to časově velmi náročné.
Typy obsahu
·         užitečné aplikace
Tento web je velmi odkazovaný, má velkou publicitu, a přitom jeho příprava nebyla moc náročná J
Další taková funny věc.
Ale seriózně. www.elektrony.cz umí vizualizovat elektronová kola na konkrétních autech. Web si získává pozornost obsahem navíc, ne cenou. Další dobrý obsah jsou různé soutěže.
·         blogy
Zprávy publikované na blogu by měly být zajímavé, pikantní, co se nepovedlo, ze zákulisí. Takový obsah, který se nehodí na standardní web firmy.
Blog Zbyška Nádeníka http://www.zbyseknadenik.cz/blog/  píše o tom, jak tvoří weby. Dělá stejnou práci, jako tisíce dalších – tvoří weby. A na blogu publikuje o zkušenostech z každodenní činnosti. Blog mu přináší 2/3 zákazníků.
Další zajímavý blog je třeba o tom, jak chodit ke studánkách na vodu. Na první pohled to nikoho nezajímá, ale obyčejné věci, které děláme, ve skutečnosti zajímají hodně lidí. David Lorincz bloguje o dělání facebook marketingu. Byl první, uchytil se a nyní pracuje z Bali. Robert Šťípek, který založil PPC agenturu, připravil srovnání 40 českých PPC agentur. Jedna z agentur ho zažalovala, což způsobilo dobrou publicitu a přineslo slávu. Další ukázka je představení mixeru jiným způsobem. Normálně se ukazuje mixování mrkve, jablka apod. Oni mixují jiné věci – telefon, části auta..  Jeden z největších erotických e-shopů  www.ruzovyslon.cz píše testy ke všem výrobkům, které prodávají. Vyplatí se třeba i říkat o tom nejhorším, třeba „5 zemí, kam nikdo nejezdí“. Hodně se sdílí různá srovnání, srovnání se dá i parodovat. Zajímavé je udělat popis, recenzi nebo video na něco, na co ještě není – třeba stavebniny udělaly video o tom, co je to „ztracené bednění“. Na youtube to mělo přes 100 tisíc zhlédnutí. Vyplatí se reagovat na aktuální věci (např. když si režisér Robert Sedláček přišel převzít vyznamenání v mikině, jeden e-shop hned začal prodávat mikinu Sedláček). Když už nevíte o čem psát, inspirujte se v zahraničí. Existuje spousta témat, která se sdílení v zahraničí a v ČR ještě nejsou.
Content marketing se dá dělat i v off-line světě. Např. jak propagovat vysokozdvižný vozík. Třeba zorganizovat soutěž pro „ještěrkáře“ – závody v ovládání vysokozdvižných vozíků. Nebo prodejce židlí může udělat soutěž, kdo nejdéle vydrží sedět na kancelářském křesle apod.
Když někdo mnoho let podniká v nějakém oboru, už je na tento obor odborník i kdyby nechtěl. Zadat vyprodukování obsahu nějaké marketingové agentuře jde, ale výsledkem je průměrné dílo. Daleko lepší je, když si obsah dělá přímo někdo z firmy a třeba si zajde na nějaké školení, než to zadávat externě.
Kolik vlastně může stát kvalitní obsah? Dá se to měřit počtem lidí, kteří na stránku přijdou. Třeba při návštěvnosti 3 lidi denně je to 1000 lidí za rok, což může být 10 000 Kč ušetřených za PPC reklamu.
Aby se obsah chytil a byl úspěšný, musí být buď nejhorší, nebo nejlepší. Případně nejrychlejší. Průměrný článek nikoho neohromí.
Propagovat články je nejlépe na Facebooku nebo na youtube.com, PPC reklama není až tak ideální. Reklama na konkrétní článek musí vést přímo na tento článek, ne na homepage webu.
Vyhodnocení – návštěvnost z neplaceného vyhledávání, z odkazujících stránek.
Když se papír přehne 50x výška je 2/3 vzdálenosti Země ke slunci. 103x přehnutí je vzdálenost známého vesmíru. Celosvětový rekord v přehýbání papíru je 13 přehnutí. Vždy, když se vám něco podaří, přehněte papír. Stejně jako tloušťka papíru se bude zdvojnásobovat a poroste exponenciálně, stejně jako úspěch vašeho podnikání.

Dá se dělat úspěšný on-line marketing? Spíš ne. Každý post na Facebooku propagujte aspoň drobnou částkou, třeba 200 Kč.


Jak nastartovat business – Igor Třeslín (STORYOUS)

Na začátku byl shortlist nápadů, v čem by se dalo podnikat. Začali v roce 2008 webem s nabídkou denních menu v Třinci. Obešli 35 restaurací, ti začali dávat svá menu na web. Návštěvnost stoupala, ale nepřinášelo to tržby. V časopise Hutnik udělali první reklamu na to, že na třinec.cz lze najít denní menu restaurací. Následně žádali po restauracích peníze (3000 Kč/rok). Ty zaplatily.
Díky této zkušenosti chtěli spustit lunchtime.cz.  Inspirovali se webem zomato. Udělali velkou analýzu na komplexní systém. Ale pak byl problém to rozumně naprogramovat. Analyzovali, kam se vlastně lidé na serveru s nabídkou menu dívají a zjistili, že 95% lidí pouze a jenom na to denní menu. Tak projekt osekali a naprogramovali jenom tuto část. Je třeba se spoléhat na čísla a ne na dojmy.
Lunchtime.cz začal růst, ale nábor restaurací do programu nešel vůbec tak rychle, jak si původně mysleli. Pomohli jim jejich kamarádi, kterým řekli svou vizi, ta se jim líbila, dávala jim smysl a pomohli jim s nábory. Vždy dobře funguje, když se obrací na kamarády nebo kamarády kamarádů – tedy networking.
(doporučená kniha Lean sturtup od Eric Ries -  pomůže s tím, jak otestovat nápad v praxi - https://www.kosmas.cz/knihy/206790/lean-startup/ )
Snažili se získat restaurace z Prahy. První 4 měsíce on a jeho kamarád pracovali v Praze každý den, nábor restaurací nešel tak dobře a potřebovali najmout spolupracovníky. Zjistil, že lidé, kteří přijdou na pohovor a neví nic o firmě a produktu, nezajímá je, nebudou dobří pracovníci. Postupně mu přešlo pod rukama stovky lidí a vytvořil si ověřený nástroj – založený na článku Tomáše Čupra – vlastnosti lidí pro start-up (http://tomcupr.cz/post/27015276640/vlastnosti-lid%C3%AD-vhodn%C3%BDch-pro-startup): selský rozum (vymyslet na čem bude dělat a jak, intuitivně cítí co má dělat), drive (musí chtít makat a mít energii makat), rychlá exekutiva (když maká, musí mít rychlé výsledky, jen drive nestačí, nepotřebujeme analyzátory a prezentátory, ale dříče), prozákaznický přístup (i když dělá věci rychle, vždy musí dělat pro zákazníka), no bullshit (žádné výmluvy).
Skvělý je uvítací dopis v Apple - http://www.loopinsight.com/2012/05/07/apples-welcome-letter/
Nábor lidí je nejdůležitější věc ve firmě. Nepomůže perfektní produkt, ale pokud nejsou lidi na výrobu a prodej, nejde to.
(doporučená kniha Work rules od Laszlo Bock -  http://www.martinus.cz/?uItem=203443 )
V začátcích podnikání nečetl žádné knížky. První kniha, kterou přečetl je Jak mnohem lépe prodávat (http://knihy.cpress.cz/jak-mnohem-lepe-prodavat-d4.html). Zjistil, že zbytečně přicházel na něco, co si mohl v pár minutách přečíst v knize.
Pokud to jde, tak je dobré používat služby poradců a mentorů.

Co je nejdůležitější při posuzování startupu či podnikatelského záměru? Záleží na lidech, jenom skvělý nápad nestačí, nápadů je spousta, ale málo lidí to reálně udělá.


Datová analýza v praxi – Petr Homola (HINTY.cz)

Pokud nedojde na „exekutivu“, projekt nemá žádný význam. Má jenom náklady.
Častým zákazníkem výsledků datové analýzy jsou zaměstnanci. Potřebují znát, kde jsou potřebné informace, jak jsou na tom s plněním cílů apod.
Při přípravě dat musím mít znalost odvětví, cíle myšlenky, vize a KPI – metriky odrážející business plán. Největší problém u datové analýzy je položení správné otázky - co chci vědět, musím vědět, kde informace získat. Je třeba je objevit, sbírat, poznat a ověřit.
Nejběžnější zdroje dat jsou frontend webu – chování zákazníků (google analytics), backend webu (transakce, údaje o zákaznících, produkty).
Reklama – AdWords, Sklik, Facebook, Konkurence – IFTTT, Alexa, Social – Facebook, Social Bakers, Twitter, Pinterest, E-mail – MailChimp, SilverPop, Dotazníky – google formuláře.
Následně probíhá zpracování dat – je důležité vědět, co má být výsledkem, tomu se podřizuje rozsah zpracování. Zpracování je hlavně čištění, unifikování, shromažďování, propojování, modelování a kontrola (evaluace) dat. Propojení dat do jednoho celku (např. propojení s počasím – když prší, je větší návštěvnost webu).
Zobrazení a interpretace dat – sebepřesnější reporty jsou k ničemu, pokud je nikdo nedokáže pochopit. Poznatky a modely je třeba uvést do praxe.

KPI
Existují oblíbené key performance indicator – např. počet návštěv na webu, počet registrací, CTR, které jsou k ničemu, a pak skutečné KPI, které sledují a pomáhají naplňování obchodního cíle společnosti. Identifikují aktuální problémy a výzvy.
Běžný pohled – výdaje/marže (ROI), v horším případě výdaje/obrat (PNO)
Problémem při analýze je prolínání marketingových kanálů, offline transakce (objednávky mimo web, přes telefon, e-mail – ptej se zákazníka, co je přimělo si koupit), zaplacenost (kolik reálných zaplacených peněz ta konkrétní marketingová kampaň přinese), cíle (brand building).
Nejde zjistit, jaké jsou přínosy jednotlivých marketingových kanálů na obchodní transakci.
Zákazník – vytvořit si persony, poznejte svého zákazníka osobně, podle toho co zákazníci říkají. Ale je třeba si to ověřit (ne vždy říkají zákazníci pravdu, ne vždy záměrně lze, pouze odpovídá jinak). Zamyslet se nad tím, jaké jsou charakteristiky zákazníka a jak je rozsegmentovat.
Segmentace – shlukování zákazníků do homogenních skupin podle nákupního chování. Existují i zákazníci bez nákupu, bez relevantních dat.
Cílení – tvorba obsahu a zacílení kampaní, publikum, CRM. Je třeba identifikovat problémy, aspoň až když nastanou, ideálně než nastanou. Proč přestali nakupovat, co se stalo?
Shrnutí
Formulujte svoje otázky, co je potřeba vědět pro svůj business. Nastavte si cíle (KPI) a měřte je. Dívejte se, jak se vyvíjejí v čase. Sbírejte data s rozumem, správná data ne zbytečně moc dat. Utrácejte chytře, poměřujte, jak vám která marketingová kampaň vydělává. A hlavně poznejte své zákazníky, komu prodávám, koho potřeby se snažím uspokojit.


Sociální podnikání – Tereza Jurečková (Pragulic)

V Praze je cca 10 000 bezdomovců, 85% z nich jsou muži.
Z bezdomovců dělají průvodce, nyní jich zaměstnávají osm. Zajištění pravidelného příjmu jim vylepšuje sebevědomí, zlepšuje jim životní podmínky.
Takže bezdomovců přímo moc nepodpoří, ale důležitější je komunikace kolem, lidi se o bezdomovectví více dozví, nahlédnou do života lidí bez domova. Toto lze dobře medializovat. A tím pomáhat většímu množství bezdomovců.
Příjmy z prohlídek jim stačí na pokrytí nákladů. S bezdomovci dále pracují, učí je, dávají jim různé benefity (jízdenku na MHD, oblečení zdarma), poradna s oddlužením apod.
Druhou službou je „24 hodin bez domova“. Začíná se ráno, končí se druhý den ráno. Vše bez peněz, je třeba si získat peníze na jídlo, zajistit si přespání.
O bezdomovectví dělají besedy s dětmi na základních školách, dělají i kurzy (např. jak si udělat přístřešek na noc).
Co je vlastně sociální podnikání? Ono se od klasického podnikání neliší. Musí mít business model, který vydělává. Není tam ambice být milionář, příjem stačí, a mají radost, že business má i sociální rozměr. Nenabízí nejvíce peněz, ale práci v punkovém startupu, který má smysl.
Pokud je na ulici inteligentní a vzdělaný člověk, většinou vždy trpí nějakou duševní nemocí.


Jak generovat zisk v neziskovém sektoru – Pavla Gomba (UNICEF)

Inovace a trendy v sociálním marketingu, které (ne vždy) fungují
Může být neziskovka zisková? UNICEF – Dětský fond OSN každý rok zachrání život 3 milionů dětí, pracuje ve 157 zemích světa. Na programy pomoci jde 91,5 %, provoz není financován z rozpočtu OSN, ale z dobrovolných příspěvků. Česká republika je čistě dárcovskou zemí.
UNICEF v ČR má 11 zaměstnanců. V loňském roce měli obrat 76 mil. Kč.  V UNICEF mají pravidlo 1:4, že musí vydělat 4x více, než stojí provoz. V ČR je tento poměr lepší.
Na fundraisingu na podporu sociálních projektů je krásná v tom, že je ihned vidět výsledek.
Chování dárců se mění. Už se moc nedělají sbírky na ulici, dárcovské sms apod., ale začíná spíše zapojení přes CSR programy (že stačí nakupovat a část jde na charitu), roste nabídka nepeněžní pomoci.
Chyby ve fundraisingu:
 - rozum x emoce: zkusit rozumově vysvětlit, proč je dobré pomáhat, nefunguje. Vždy je třeba působit na emoce, de-facto stejně, jako v jakémkoliv jiném byznysu.
- s humorem opatrně: do sociální reklamy moc nepatří
- je třeba inovací: mnoho lidí má UNICEF spojeno s pohlednicemi, pohlednice ale už nikdo nekupuje, snažili se vyrábět různé dárky, ale z toho bylo málo zisku. Začali prodávat virtuální dárky a projekt adoptuj panenku.
- je třeba testovat a měřit účinnost reklamy
- digitální fundraising má vlastní specifika: technologie umožní, co dříve nebylo možné – 100% přímé spojení s příjemci, darování formou hry (napište za drobný příspěvek, co nemáte rádi a my to virtuálně vystřelíme do vesmíru). Standardní celebrity (Karel Gott) stále méně ovlivňují druhé, naopak vliv youtuberů, bloggerů apod. velmi stoupá
Fundraising je pořád jenom komunikace. Příběh „Důchodkyně si půjčila na pohřeb dcery, teď ji dře exekutor“. Za 24 hodin se neplánovaně vybralo 2 mil. Kč…


Zázraky se dějí mimo komfortní zónu – Dita Přikrylová (CZECHITAS)

Dostává více žen do IT. Tvoří příběhy žen, které se začali věnovat IT. Jejich kurzy prošlo 4209 žen.
Začínala bez byznys plánu, rozpočtu i týmu.  Spustila workshopy, nabalovali se dobrovolní lektoři a partneři. A rozjelo se to. Má za sebou 115 vyprodaných worskhopů v 8 městech, dostala projekt za 6 mil. Kč od Googlu Digitální akademie na výuku žen v IT. Motivují ženy, tvoří komunitu. S Microsoftem školí děti programovat s projektem Akademie programování.
Co se jí nelíbí je, že prostě musí fungovat 24/7 a těžce se to skloubí s dalším osobním životem. Musela se z ní stát „velká holka“. Musí zvládnout uzavírat smlouvy, vést účetnictví, řídit tým… Co by udělala zpětně? Říkat NE. Příležitosti si vybírat a nebrat vše. Dále je třeba si přiznat, že něco neumí (třeba účetnictví, právo).
„Život je otázkou volby“. Pokud chcete růst, je třeba se obklopit vhodnými lidmi - „jsi průměrem 5 nejbližších lidí, kterými se obklopuješ“.
Work-life-ballance neexistuje. Život podnikatele je v sezónách, první 2 roky pracuje pořád. Pak si třeba najde chvíli, kdy může načerpat sílu - najít si koníčka a dopřát si ho.
GRIT – vytrvalost a vášeň pro plnění dlouhodobých cílů podle wikipedie (https://en.wikipedia.org/wiki/Grit_(personality_trait)) , ale ve tvrdém překladu schopnost se zakousnout a nepustit.


Svět PR – Maja Ošťádalová

„Publicity is absolutely critical. A good PR story is infinitely more effective than a front page ad.“, Richard Branson.
Trend roku 2017 – autonomania – autonomní inovace (AI). AI nám pomohou být vlídnější, pozornější a umožní nám bližší kontakt s ostatními. Lehce a snadno. (TrendWatching).
Aplikace DANGO – červen 2016 – zapomeňte na prediktivní text, přicházejí prediktivní emodži (smajlíky). Aplikace na základě textu a chování uživatele automaticky spojuje slova s odpovídajícími emodži a navrhuje je.
Další aplikace, která spadá do tohoto nastupujícího trendu je SPAREMIN – využije vhodné chvíle a zařídí telefonát s blízkými. Domluví za vás telefonát.
Aplikace BERNIE pomáhá s výběrem partnera z online seznamek. Uživatel odpoví na 300 otázek a naučí Bernieho, jaký typ mu připadá atraktivní. Bernie potom na seznamkách identifikuje potenciálního partnera, začne s potenciálním partnerem komunikovat a zjistí, zda je zájem i na druhé straně a až pak předá komunikaci vám. (to je šílené…)
Aplikace GHOSTBOT ukončí za vás nežádoucí vztah. Ghosting znamená odmítavé zprávy nebo vyjádření nezájmu tak dlouho, dokud „obdivovatel“ textování nevzdá. Do Ghostbot se zadá telefonní číslo, na které se má ghostbostovat…

Co dělá dobrý vztah a jak ho budovat? Pomocí public relations.  Vytváří kořeny a příběhy, které se pojí se značkou. Public relations vytváří vztah ke značce.
Lucky strike – z cigaret se stal symbol boje nezávislosti žen.  Vytvořil tak pro značku positioning, cigaretám přisoudil sexuální moc a symbol svobody.
PR primárně neprodává, PR vytváří vztah a je součástí marketingového mixu.
Shrnutí: Strategie – positioning – cílová skupina – kdy a jak oslovit – jakými kanály – po jak dlouhou dobu – key performance indicators.

Jaké jsou nejčastější typy chyb u podnikatelů? Firma má svůj produkt a je jím nadšená. S produktem pak oslovují bezhlavě různé zákazníky, ale bez předchozí přípravy.


Crowdfunding jako cesta k milionu dolarů – Petr Procházka (SKINNERS)

Ponožkoboty
Crowdfunding = skupinové financování, jsou různé typy: benefiční (charita) –(gofundme, penězozdroj), dále pak půjčkový (zonky),  podílový (fundlift) a odměnový (kickstarter, indiegogo, hithit, startovač).
Dále se budeme bavit o odměnovém crowdfundingu. Je to výborný způsob financování inovativních nápadů a také marketingový nástroj.  Je to perfektní validace trhu, mohu na výsledky poukázat např. při vyjednávání s nákupčími obchodních řetězců. Je to dobrý nástroj na testování trhu.
Většina startupů dojede na to, že se snaží vytvořit perfektní produkt, o který ale nikdo nestojí. Díky crowdfundingu je možné tomu předejít (done is better than perfect). Téměř každá nyní skvělá služba začala jako nedokonalá služba.
Rozhodovali se mezi mystery e-shopem, kde by produkt prodávali a po kliknutí na tlačítko koupit napsali, že produkt zatím není a mezi crowdfundingem. Vybrali si druhou variantu. Chtěli vybrat 90 tis. Kč, vybrali 542 tis. Kč. Vrhli se na sériovou výrobu. O rok později nový model dali na globální trh, na kickstarter.com. Brali to jak nástroj, jak se dostat na globální trh s cílem, aby investoři a zájemci chodili přímo za nimi. Vybrali 650 tis. USD. (štěstí je, když se připravenost setká s příležitostí).  Crowdfunding nejde sám, je jich strašně moc. Uspěje max. jedna ze tří kampaní. Při přípravě je nutné vědět maximum o budoucím zákazníkovi. Každý crowdfundingový server má nějaké menší publikum a vyhledává na něm stejně, jako na googlu. Kdo není na prvních stranách to má velmi složité. Je třeba si na web přitáhnout i své vlastní publikum, které pomůže. Od začátku kampaně je třeba „vypálit“ s prodejem, čím více se prodává od začátku, tím lépe to jde následně.
20 000 USD vybere na kickstarteru 4% projektů, 100 tis. USD 1% a 500 tis. USD 0,2%.
Jaké jsou tedy základy kampaně:
- produkt – sila inovace, velikost cílové skupiny
- odměny  - cena, balíčky, early-bird specials – prvním pár objednávkám dát perfektní cenu, aby tam nesvítila nula
- vyladit nákupní proces (pozor na připočítávání DPH a poštovného či cla), o všem je třeba informovat
- video musí být profesionální, narace, features, kotvítka. Video může klidně stát 100 až 200 tis. Kč!
- komunita + email list + fanpage – propagovat hodně mimo kickstarter
- mít připraveno PR a medialist- funguje zasílání vzorků médiím
- mít připravenu propagaci – PPC a agentury
- je dobré využít pravidlo FFF + pravidlo 3 dnů (20% vs. 78%) – čím dříve se vybere cílová částka, tím je lepší ranking a tím výše se na kickstarteru dostane produkt na první pozice, pokud se během prvních dnů podaří vybrat 20% částky, je velká šance, že se podaří financování dokončit
 - lidi tvoří lidi – vždy jdeme raději do baru, který plný, to stejné platí i u kampaní

PR
Novinář je pro nás něco jako bůh. Pokud nás má rád, dokáže udělat zázraky. Pokud produkt zaujme, novinář může napsat recenzi, článek a odkázat na kickstarter. Dostat se do zahraničních médií je jednodušší než do českých. Pokud se podaří dostat do prestižního média, další, méně důležitá média tento článek začnou přebírat. Tedy lepší je pokusit se dostat do nejlepších médií. Je třeba vžít se do role novináře, který nemůže psát o každé „capině“. Je potřeba informovat o konkrétních věcech s důkazy (Skinners získal zafinancování do 6 hodin).
Co pomůže dál?
- pokud se řeší světový problém, do médií se to dostává lépe, než o lokálních
- pokud se získá nechutně velká investice
- pokud je součástí kampaně/produktu někdo slavný, opět se to dobře komunikuje do médií

Cílem toho všeho je vytvořit „momentum“ – trakci – nakopnout motor, ať to jede. Sdílet, informovat…
I po skončení kampaně se spousta lidí ptá, kde se dá produkt koupit. Proto je dobré udělat nějakou stránku pro předobjednávky, kde se produkt dá třeba za vyšší cenu koupit.

Jak lidé přicházejí na inovativní nápady – musíte mít znalosti, určitý počet situací, které zažijete a ty situace pospojujete a najdete unikátní řešení. Kickstarter je výborná studnice nových nápadů.
Skinners si během kampaně koupilo 14 000 lidí ze 60 zemí, prodalo se 30 000 párů a mají nabídky na distribuci do mnoha zemí.
 

Žádné komentáře: